Hodnocení Dekichatta Kekkon

Říká se zlatá éra jdorama 90. let. Pomalu tomu začínám věřit, protože tohle je ještě takový dozvuk zlata... Zbouchnete holku, nechcete potrat, tak se starejte. Tři páry tu řeší svoje problémy (v nichž šaška zastává Abe Hiroshi a jde mu to), ale stále hlavní slovo patří výtečnému Takenouchimu a Hirosue a je to slovo velmi příjemné. Bavíte se, když máte, smutníte, když to má přijít. Nepláčete, ale kdo by taky chtěl pořád plakat? Stačí, že pláče ta těhule, které bříško, podle mého názoru, skoro vůbec neroste. Projdeme si skrze pár klišé, která jsou podaná přirozeně, takže nepřekáží, nevadí, skrze dobré dialogy, dobře zahrané postavy a musím říct, že tvůrci docela dobře vystihli psychiku hlavních dvou aktérů (i těch ostatních samozřejmě, jen prostě to bylo hodně cítit "japonskostí"). Nic jiného než doporučit nemohu. I hudební složka nebyla od věci. Dorama starší deseti let? Klidně, leckdy lepší, než ty hrůzy, co se točí teď. Co se mi moc nelíbilo, byli nastávající prarodiče - Rjúnosukeho matka je hysterická kráčmera, která neví, kdy zavřít pusu, Čijonina matka mi přišla nesympatická a její otec občas až moc paličatý, ale to k jeho postavě sedělo, takže on byl jediným rodičem, kterého jsem víceméně brala, navíc jeho sledovací akce... :-D