Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtka vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím.