23.6.2018 22:14
S novým dílem bych se chtěla naposledy zastavit u dechových nástrojů. Ty, které dnes představím, spolu tak moc nesouvisí, ale těchto pár instrumentů stojí za zmínku.
Tsuur
Tsuur je mongolská flétna. Říká se mu otec hudby, má dlouhou historii a traduje se k ní mnoho pověr. Na tsuur hráli už Hunové a ještě v 18. století se věřilo, že když se vyrobí z kostí mrtvé ovce a poté se na ní zahraje, tak ta ovce ožije. Za období Jangar ve 14. století se říkalo, že je její zvuk hlasem labutě. Ta byla v Mongolsku posvátná. Dnes se tvrdí, že imituje zvuk vody, zvířecí řev nebo zpěv ptáků.
Tsuur je vertikální flétna vyrobená ze dřeva například z ebenu nebo vrby. Dříve byla zhruba 60 cm dlouhá, dnešní typy měří 30 - 40 cm. Má 3 až 5 otvorů nüx pro prstoklad, které se často vyřezávají pro potřeby jednotlivých hráčů.
Hra na ní je i není jednoduchá. Hráč si tsuur vloží docela hluboko do koutku úst, prý je dobré před hraním dost pít a zvuk tvoří nejen vydechováním ale i vdechováním. Existuje mnoho skladeb a co hráč to oblíbená píseň. Hra na tsuur natolik symbolizuje Mongolsko, že se dostala na seznam UNESCO.
Cena nástroje není vysoká a můžete si ho koupit už za 500 - 600 Kč.
Jeho zvuk doprovází kdejaký soundtrack filmů o mongolském lidu a hru na tsuur naleznete v hudbě skupin jako Altai, Egschiglen, Hanggai nebo i metalových Aravt.
https://www.youtube.com/watch?v=9Xr2Y-uKFjw
Horagai
Horagai je japonský roh z ulity mořského plže Charonia Tritonis, stejně jako korejský nagak (díl XV) a tibetský kar-dung (díl IX). Horagai má v Japonsku dlouhou historii užití. Dříve to byl signální nástroj ve válečnictví, později na něj začali hrát i buddhističtí mniši v rituálech jako omizutori. Vlastnili jej i váleční mniši yamabushi. V samotné armádě se horagai nazývá také jinkai a jeho hrou se samurajové při boji dorozumívali. Říká se, že ho Japonci používali už dřív, ale dochované důkazy jsou až z období Heian (794 - 1185 n. l.), obzvlášť pak za období válčících států Sengoku (15. - 17. století n. l.).
Co se popisu týče, tak celé tělo tvoří ulita, náustek je bronzový nebo dřevěný. Má zhruba 40 cm a váhu půl kila. Zahrajete na něj 3 až 5 not, ale byli i hráči, kteří dokázali víc.
Cena horagai začíná tak u 10 000 Kč.
Pokud ho chcete zahlédnout, tak se tu a tam mihne ve starších snímcích o samurajích nebo i v Posledním samurajovi. Jeho zvuk zaslechnete u Uttara-Kuru a v animé Yu-Gi_Oh! je postava Chojumusha Horagai.
https://www.youtube.com/watch?v=DTvpjtVTum4
Hulusi
Hulusi je čínská flétna, kterou tvoří 3 bambusové trubice, které jsou zapuštěné v dýňovém náustku. Hulusi má nejasnou historii, někteří tvrdí, že byl stvořený už před 1000 lety, to moderní vzniklo v roce 1958. U starších typů hulusi měly otvory pro prstoklad jen prostřední trubice, u moderních je mají i zbylé dvě, které dříve fungovaly jako dozvuk. Hulusi se také říká pi lamto (pi- dechový nástroj, lamto- dýně), název hulusi je složenina slov hulu- dýně a si- hedvábí a toto označení má symbolizovat hedvábný zvuk.
Hulusi pořídíte za zhruba 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=2LX7QoL1Dxk
Guan
(v severní Číně gunazi, bili nebo houguan)
Guan je bambusová flétna nebo hoboj, která v čínském systému nástrojů Ba Yin zastupuje hlavní bambusové nástroje. Prvotní typy byly stvořeny za Dynastie Zhou (1046 - 256 př. n. l.) a dříve se jmenovaly huija. Ze začátku se používaly k vojenským účelům, ale za Dynastie Tang (618 - 907 n. l.) z huija Číňané vytvořili guan a začali jej používat v rituální a slavnostní hudbě. Později se dostal za hranice, v Koreji z něj vytvořili piri (díl VI) a v Japonsku hichiriki.
Je to jedna z nejmenších fléten, v severní Číně se vyrábí z tvrdého dřeva, v jižní z bambusu houguan (tzv. hrdlo guan). Guan má 7 otvorů pro prstoklad a měří od 18 po 50 cm. Dá se přirovnat k arménskému duduk, dokáže zahrát 1 a půl až dvě oktávy. Nyní je několik typů: malý - xiaoguanzi, střední - zhongguanzi, velký - daguanzi, basový - diyinguan, tenorový - daguanzi. Jsou verze sopránové a altové a tzv. piccolo - shuangguan. Dnes je hlavní součástí hudby guchui (buben a dechový nástroj). Hráči říkají, že na sheng (díl XX) se učí 100 dní ale na guan 1000.
Cena guan začíná u 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=Do1Y8kY5m3Q
Suona
(laba, haidi)
Suona je čínská trubka, která byla vyvinutá za Dynastie Jin (265 - 420 n.l.) s největší pravděpodobností z perské zurna. Suona má dřevěné tělo, měděný náustek a kovový kónický zvon. Jsou verze se sedmi otvory nebo i 16. Záleží na velikosti, ta se pohybuje mezi 20 a 30cm. Docela brzy se suona dostala za hranice a v Koreji z ní vytvořili taepyengso (díl XV), Vietnamci ken a Japonci charumera.
Číňané si vyvinuli 3 typy zhongyin suona (altová), cizhongyin suona (tenorová) a diyin suona (basová). Suona patří k chromatickým nástrojům a říká se o ní, že dokáže zahrát všechny hlasy ptáků. Nejznámější a nejdůležitější skladba se jmenuje Song Of The Phoenix, ve které 1000 ptáků vzdává hold fénixovi. Jmenuje se tak i neobyčejný film z roku 2016, kde si suona vychutnáte dosyta.
Tak jako guan si jí opatříte za zhruba 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=TQ9N-RILVM4
https://www.youtube.com/watch?v=zOKtbehQ8sU
Kouxian
Kouxian není flétna ale brumle. Byla vytvořená prý už před 4000 lety a nazývala se huang. Dnes se jí říká kouxian (ústní struna). Má tvar vějíře. Dříve se dělala z bambusu (typ nanzu). Bambusové mají často 3 listy, které jsou stejně dlouhé. Dnešní kovové nástroje mají i 5 listů s lehce odlišnou délkou. Bambusový je asi 10 cm velký, kovový měří kolem 5 cm. Kouxian je pentatonický nástroj, hudba se vytváří podobně jako u mukkuri (díl XII) foukáním a různým otvíráním a zavíráním úst a brnkáním na listy. Někdy se na listy vážou hedvábné nitě, které si hráč navlékne na prsty a tahá za ně.
Kouxian stojí třeba i jen 400 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=xs7qn1j11nI
Některé tyto čínské nástroje můžete vidět ve filmech jako Our Shining Days (2017) nebo Love In Disguise (2010). Hrají na ně Gou Brothers, ViVA Girls, 12 Girls Band, Hong Kong Chinese Orchestra, Shnaghai Chinese Orchestra a slyšet je můžete i u Black Kirin, Tang Dynasty, Phoenix Legend, Dream Spirit nebo The Last Successor.
Tsuur
Tsuur je mongolská flétna. Říká se mu otec hudby, má dlouhou historii a traduje se k ní mnoho pověr. Na tsuur hráli už Hunové a ještě v 18. století se věřilo, že když se vyrobí z kostí mrtvé ovce a poté se na ní zahraje, tak ta ovce ožije. Za období Jangar ve 14. století se říkalo, že je její zvuk hlasem labutě. Ta byla v Mongolsku posvátná. Dnes se tvrdí, že imituje zvuk vody, zvířecí řev nebo zpěv ptáků.
Tsuur je vertikální flétna vyrobená ze dřeva například z ebenu nebo vrby. Dříve byla zhruba 60 cm dlouhá, dnešní typy měří 30 - 40 cm. Má 3 až 5 otvorů nüx pro prstoklad, které se často vyřezávají pro potřeby jednotlivých hráčů.
Hra na ní je i není jednoduchá. Hráč si tsuur vloží docela hluboko do koutku úst, prý je dobré před hraním dost pít a zvuk tvoří nejen vydechováním ale i vdechováním. Existuje mnoho skladeb a co hráč to oblíbená píseň. Hra na tsuur natolik symbolizuje Mongolsko, že se dostala na seznam UNESCO.
Cena nástroje není vysoká a můžete si ho koupit už za 500 - 600 Kč.
Jeho zvuk doprovází kdejaký soundtrack filmů o mongolském lidu a hru na tsuur naleznete v hudbě skupin jako Altai, Egschiglen, Hanggai nebo i metalových Aravt.
https://www.youtube.com/watch?v=9Xr2Y-uKFjw
Horagai
Horagai je japonský roh z ulity mořského plže Charonia Tritonis, stejně jako korejský nagak (díl XV) a tibetský kar-dung (díl IX). Horagai má v Japonsku dlouhou historii užití. Dříve to byl signální nástroj ve válečnictví, později na něj začali hrát i buddhističtí mniši v rituálech jako omizutori. Vlastnili jej i váleční mniši yamabushi. V samotné armádě se horagai nazývá také jinkai a jeho hrou se samurajové při boji dorozumívali. Říká se, že ho Japonci používali už dřív, ale dochované důkazy jsou až z období Heian (794 - 1185 n. l.), obzvlášť pak za období válčících států Sengoku (15. - 17. století n. l.).
Co se popisu týče, tak celé tělo tvoří ulita, náustek je bronzový nebo dřevěný. Má zhruba 40 cm a váhu půl kila. Zahrajete na něj 3 až 5 not, ale byli i hráči, kteří dokázali víc.
Cena horagai začíná tak u 10 000 Kč.
Pokud ho chcete zahlédnout, tak se tu a tam mihne ve starších snímcích o samurajích nebo i v Posledním samurajovi. Jeho zvuk zaslechnete u Uttara-Kuru a v animé Yu-Gi_Oh! je postava Chojumusha Horagai.
https://www.youtube.com/watch?v=DTvpjtVTum4
Hulusi
Hulusi je čínská flétna, kterou tvoří 3 bambusové trubice, které jsou zapuštěné v dýňovém náustku. Hulusi má nejasnou historii, někteří tvrdí, že byl stvořený už před 1000 lety, to moderní vzniklo v roce 1958. U starších typů hulusi měly otvory pro prstoklad jen prostřední trubice, u moderních je mají i zbylé dvě, které dříve fungovaly jako dozvuk. Hulusi se také říká pi lamto (pi- dechový nástroj, lamto- dýně), název hulusi je složenina slov hulu- dýně a si- hedvábí a toto označení má symbolizovat hedvábný zvuk.
Hulusi pořídíte za zhruba 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=2LX7QoL1Dxk
Guan
(v severní Číně gunazi, bili nebo houguan)
Guan je bambusová flétna nebo hoboj, která v čínském systému nástrojů Ba Yin zastupuje hlavní bambusové nástroje. Prvotní typy byly stvořeny za Dynastie Zhou (1046 - 256 př. n. l.) a dříve se jmenovaly huija. Ze začátku se používaly k vojenským účelům, ale za Dynastie Tang (618 - 907 n. l.) z huija Číňané vytvořili guan a začali jej používat v rituální a slavnostní hudbě. Později se dostal za hranice, v Koreji z něj vytvořili piri (díl VI) a v Japonsku hichiriki.
Je to jedna z nejmenších fléten, v severní Číně se vyrábí z tvrdého dřeva, v jižní z bambusu houguan (tzv. hrdlo guan). Guan má 7 otvorů pro prstoklad a měří od 18 po 50 cm. Dá se přirovnat k arménskému duduk, dokáže zahrát 1 a půl až dvě oktávy. Nyní je několik typů: malý - xiaoguanzi, střední - zhongguanzi, velký - daguanzi, basový - diyinguan, tenorový - daguanzi. Jsou verze sopránové a altové a tzv. piccolo - shuangguan. Dnes je hlavní součástí hudby guchui (buben a dechový nástroj). Hráči říkají, že na sheng (díl XX) se učí 100 dní ale na guan 1000.
Cena guan začíná u 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=Do1Y8kY5m3Q
Suona
(laba, haidi)
Suona je čínská trubka, která byla vyvinutá za Dynastie Jin (265 - 420 n.l.) s největší pravděpodobností z perské zurna. Suona má dřevěné tělo, měděný náustek a kovový kónický zvon. Jsou verze se sedmi otvory nebo i 16. Záleží na velikosti, ta se pohybuje mezi 20 a 30cm. Docela brzy se suona dostala za hranice a v Koreji z ní vytvořili taepyengso (díl XV), Vietnamci ken a Japonci charumera.
Číňané si vyvinuli 3 typy zhongyin suona (altová), cizhongyin suona (tenorová) a diyin suona (basová). Suona patří k chromatickým nástrojům a říká se o ní, že dokáže zahrát všechny hlasy ptáků. Nejznámější a nejdůležitější skladba se jmenuje Song Of The Phoenix, ve které 1000 ptáků vzdává hold fénixovi. Jmenuje se tak i neobyčejný film z roku 2016, kde si suona vychutnáte dosyta.
Tak jako guan si jí opatříte za zhruba 1000 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=TQ9N-RILVM4
https://www.youtube.com/watch?v=zOKtbehQ8sU
Kouxian
Kouxian není flétna ale brumle. Byla vytvořená prý už před 4000 lety a nazývala se huang. Dnes se jí říká kouxian (ústní struna). Má tvar vějíře. Dříve se dělala z bambusu (typ nanzu). Bambusové mají často 3 listy, které jsou stejně dlouhé. Dnešní kovové nástroje mají i 5 listů s lehce odlišnou délkou. Bambusový je asi 10 cm velký, kovový měří kolem 5 cm. Kouxian je pentatonický nástroj, hudba se vytváří podobně jako u mukkuri (díl XII) foukáním a různým otvíráním a zavíráním úst a brnkáním na listy. Někdy se na listy vážou hedvábné nitě, které si hráč navlékne na prsty a tahá za ně.
Kouxian stojí třeba i jen 400 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=xs7qn1j11nI
Některé tyto čínské nástroje můžete vidět ve filmech jako Our Shining Days (2017) nebo Love In Disguise (2010). Hrají na ně Gou Brothers, ViVA Girls, 12 Girls Band, Hong Kong Chinese Orchestra, Shnaghai Chinese Orchestra a slyšet je můžete i u Black Kirin, Tang Dynasty, Phoenix Legend, Dream Spirit nebo The Last Successor.