Hodnocení Princess Tutu
Průměr
9.00Medián
9.5Usměrněný průměr
8.83Kúsok, vďaka ktorému sa zase raz môžem smiať ľuďom, ktorí považujú anime len za rozprávky, alebo si povrchne myslia, že to čo pozerajú oni, musí byť zákonite to najlepšie. Ono sa toto ani nedá poriadne opísať.. spojenie klasickej hudby, baletu, rozprávky, tragédie, deus ex machina vytvára naozaj jedinečné čaro a jedinečný zážitok, ktorý nejedného "památníka", ako ma v poslednej dobe začali nazývať, pripúta k obrazovke a zanechá v ňom pocit príjemne stráveného času.
Dej bol veľmi zaujímavý, často ma nechal v pomykove nad autorovými myšlienkami, ktoré utvárali jeho tok; kresba dotvárala pocit rozprávkovosti a hudba, hoci som fanúšikom klasickej hudby, tu sa musím pozastaviť nad jej kvalitou.. predsa len mám poriadnu zvukovku, ale kvalita tých nahrávok nesplňovala moje očakávania. Keď si pustím hudbu z CD alebo FLAC súboru, znie to famózne, ale nech som sa snažil vyladiť si zvuk ako som chcel, strácal sa mi. Toto mi prišlo naozaj na škodu.
Začalo to úplně jinak, než to skončilo. To byste neřekli, že? :D Na začátku se to tváří jako pohádka s lehce tragickou zápletkou a nakonec se děj sám převrátí na ruby, vy nevíte, kdo měl být záporák a kdo je tu oběť a nakonec je i to smutné vlastně šťastné... Kdybyste pak hledali ten NEJLEPŠÍ kousek hudby, tak Labutí jezero, samozřejmě, ale: (!) Rimsky-Korsakov, Šeherezáda, 4. část (rozplývala jsem se, téměř doslova).
Zapomeňte na svý škatulky. Buď se od nich člověk odprostí nebo může vyplýtvat svůj drahocenný čas na další opojný slovíčkaření :)
Jedním slovem nádhera. Roztomilé, pohádkové anime, doprovázené klasickou hudbou a překrásným baletem. POpravdě mě trochu princ napůl havran děsil, ale nakonec vše skončilo překrásně. Na konci mě provázeli slzy lítosti, které se nakonec proměnili v slzy dojetí. Ještě teď mám z tohoto anime zvlaštní, hřejivý pocit v žalůdku. Doporučuji všemi deseti :)
Nejlepší věc, co jsem kdy viděla, dokonalost! V tomto anime je všechno; napětí, akce, na svou dobu výborná animace, skvělé skloubení s doprovázející klasickou hudbou, a hlavně spousta spousta emocí prýštících z každé minuty... i v odlehčujících momentech, kde se i zasmějete, je stále jasná vážnost situace, na druhou stranu ty odlehčující momenty jen podtrhují realističnost psychiky jednotlivých postav - prostě dokonalost!
Jenom ten blbeček Mytho mi místy už mírně lezl na nervy... ^^;
No, ale klidnim hormon - hudba byla nádherná, sem mi přišly některý ty díly dost podobný, ale tak šlo o vracení srdce nebo zachraňování nevinných srdcí, tak co... Neko-sensei byl skvělej. Ahiru príma, óji-sama mě pěkně sral, Rue mi byla putná a Fakir byl můj oblíbenec :-) Ale ještě jednou: ta hudba byl výtečná, jakpak by taky nebyla, že? Každý ten motiv... prostě... už jen kvůli tomu to stojí za to, připomenou si klasiky a třeba zajít na balet.