Stylem to lze připodobnit ke scifi z 80. let - hitech věcičky, jež z dnešního pohledu vypadají trochu obstarožně. Nejde však jen o vizuál, ale také o formu, kterou je to vše podáváno. Pokud si někdo vybaví film Blade Runner či 2001:Vesmírná odysea, jistou analogii nalezne i u tohoto anime. Oba kultovní filmy si příliš nepotrpí na rozsáhlé dialogy, vysvětlování, přesto obsah příběhu je každému divákovi zcela zřejmý. Primárně jde o to, co se odehrává v pozadí, co není vyřčeno a je tím hlavním, co táhne.
U Argento Soma lze vysledovat podobnost. Základ příběhu, i když se mu dá ledacos vytknout, je jednoduchý, přesto si uchovává špetku tajemství. Jenže plyne díl za dílem a stále se nic moc nemění a to až tak do patnácté episody, kdy se začne něco málo dít.
Celé Argento Soma padá a stojí na samotném ději.
Příběh je klišovitý od první minuty. Už jen ten o začátek, jak Soma a malá dívka se prvně setkají s Frankem, alias Elfem. Poblouzněná dívka jej potká při vycházce v lesem, a považuje ho za pohádkovou bytost (skoro jak z nějakého dětského filmu) a nevinný mladík je vtáhnut do neznámého experimentu, který jej poznamená a určí nový směr jeho života. Nelze se proto divit, že zrovna tohle moc nezaujme.
Naprosto stejné dojmy si většina musí odnést i z audiovizuálního zpracování. Hudbu z éry minulé bych ještě nějak zkousl, ale animace, respektive vymodelování některých postav je něco...! Postava kapitána černé pleti připomíná superhrdinu z amerického komiksu (vysoký, svalnatý, ostré rysy ve tváři). Soma a jemu podobný blonďatý kolega, poručík Simmons, mají stejný střih vlasů, který mi připomíná výstavního pudla. A trochu podivná je i Sue s válečným podbarvením pod očima, a Hattie s tím svým kloboukem (či spíše cylindrem).
I když na celkové zpracování se dá zvyknout, nelze zavřít oči nad tím, jak byly uchopeny samotné postavy. středobodem děje by měl být a je vztah mezi Hattie a Ryuem. Jenže pokud nechceme Somu brát jako pedofila, nelze příliš chápat jeho zaujetí 13tiletou dívkou. Až na fyzickou podobnost s jeho zesnulou přítelkyní Maki, se mi to jeví zcela zcestné.
Na Argento Soma kladně mohu alespoň hodnotit různorodost mimozemšťanů a s tím související strategii Funralu. V bojí kromě bojových robotů, jsou nasazovány stíhačky, rakety, laserové letecké nosiče, rakety, dokonce i atomové zbraně či prototypy experimentálních zbraní (částicové dělo, SARGy...).
Ale na konec, a to doslovně, se ukázalo, že Argento Soma mělo šanci vykouzlit skvělý zážitek, kdyby se někomu z tvůrců chtělo...
To něco (co bylo v pozadí a lákalo mě celou tu dobu) se zjevilo až ve dvou posledních episodách. Vše mezi začátkem a těmito dvěma závěrečnými episodami byla zbytečná omáčka kolem. jejich zkrácením nebo vypuštěním některých pasáží by se předešlo občas zbytečné nudě a možná by to mělo i pozitivnější vliv na vnímání postav. Opravdu škoda - tolik potencionálu, přesto nenaplněného.
Za snahu zlepšit dojem, a na konec i za poctivou práci animátorů, hodnotím alespoň jako průměrné (70%).