Někteří zauvažují na možném vztahu Macross Zero a dalšího anime s podobným názvem, Macross Frontier. Na první pohled se to tak nejeví, ale pár maličkostí by tu bylo.
Prvně jim je samozřejmě název (Macross). Dalším je adaptivní schopnost stíhacích letounů měnit svou podobu, a pokud si vzpomenete, v anime řekli, že FV-0 dokáže létat i v kosmu, stejně jako jeho obdoba v MF. V obou anime vystupuje postava Sára Nome (vědkyně x zpěvačka). Stejně tak v nich hraje jistou důležitost zpěv jako naděje a s tím spojenou duchovní podstatu samotného vyprávění. No a nezapomeňme na hlavní postavy, či spíše milenecký trojúhelník, kdy dvě ženy milují stejného muže.
Dokonce je dost podobná i atmosféra. V Macross Frontier jsem byl uchvácen hudbou a skvěle našlápnutou akcí a animacemi. Macross Zero vám dá okusit pohled z pilotní kabiny FV-O, krkolomné manévry při soubojích a bude se kochat nádherou ostrova Mayan.
Animace je kombinací staré školy a počítačové grafiky. Jejich spojením vzniklo něco úchvatného. Příklad práce počítače: Letadlová loď Asuka má palubu plnou lidí a strojů. Lodní obsluha připravuje letouny ke startu, kolem nich se vznáší pára z palubního katapultu. Jeden ze stíhačů je přiveden k záchytnému člunu katapultu a hnedle na to je během tří vteřin vypuštěn do prostoru vstříc slunečním paprsků... pokud jste někdy sledovali video jak to funguje na letadlové lodi, tak přesně to uvidíte i v MZ. Je to věru detailně a realisticky vykresleno.
Ale nejde jen o techniku, počítače bylo využito k návrhu tropických vod moře, života v něm a na některé části Mayanu. Takže pokud jste jako Sára, naturalisté, budete si užívat každý z pohledů na květenu džungle, převalující se vody vodopádu, noční nebe a hejno poletujících ryb a ptáků.
Hudba, oproti MF, je co do počtu chudší. Pokud pomineme hudební pozadí, tak jedinou hudbu uslyšíme při závěrečných titulcích každé episody, a ta je pokaždé jiná. Jednou krásný muzikálový hlas Sáry, jindy ostrovní song nebo domorodý zpěv za doprovodu zvuku lesa.
Příběh samotný je chytlavý a operuje s mnoha lákadly, jakými např. jsou tajemství vzniku lidstva, spojení s mayskými legendami, kulturní a osobní střet postav.
Původně jsem si myslel, že délka episod má negativní vliv na hlubší vyobrazení postav, a proto by bylo lepší kdyby bylo více episod. Ale nakonec jsem se v tomto bodě mýlil. I když je MF několikanásobně delší, postavy jsem vnímal naprosto stejně. A to proto, že jsem byl asi povrchní - obě anime jsem sledoval více očima a ušima, nežli abych jej vnímal hlouběji...
Ale jde jen o klam, namlouvání si, je to totiž záměr diváka zaujmout právě tímto způsobem, ale to jsem pochopil až při závěrečných titulcích.
Každá episoda ve mě prohlubovala zprvu nepopsatelný pocit. Bylo to jako semínko, které postupem času klíčí v srdcích těch, jež chtějí naslouchat. Nakonec jsem poznal, že tím pocitem je "víra". Zní vám to jako žvást? Tak ať! Já jsem nakonec pochopil. Víra je to, co si musí najít každý v sobě, a ne aby mu to bylo vnucováno.
Macross Zero se člověku nesnaží zaujmout pozlátkem nádherné podívané, jde spíše o prostředek komunikace, a to navázat první spojení přes základní smysly, jakými jsou sluch a zrak. Prostřednictvím jich totiž vnímáme převážnou krásu tohoto světa. To je společné všem živým a láskou oplývajícím tvorům.
Sára ve 4.episodě pěje svou píseň života a na malý okamžik tak lze pocítit duchovní klid a sounáležitost se vším živým. V poslední páté episodě je tento pocit prohlouben a dekórován láskou. Nakonec i těch několik episod dokázalo vyvolat u mně hluboký dojem a vysoké hodnocení.