Narutaru má nádech dětsky působícího anime, zvláště když se podíváme na animaci, patetický opening a postavičku hvězdice Hošimarua. Jenže toto zdání nevinnosti je pouhým klamem. První náznak toho přichází s postavou psychicky narušené dívky Akiry, dalším je chlapec, který usiloval o život obou dívek, a nebo promítání diapozitivů draka pro představitele armády a sdělení, že tito tvorové se živí lidmi. Všechny tyto dílčí kousky vytvářely pro mě zatím nespecifikovaný obraz něčeho, co se vymyká jakémukoliv dětskému anime. Každá další episoda zahušťovala mlhu neznáma a dusivé ovzduší. Hlavou mi probíhalo mnoho myšlenek a touha odhalit tajemství a pohnutky lidí v pozadí (armáda, parta několika středoškoláků i děvčat kolem Šíny).
Anděl s gatlingem bojující se stíhacími letouny. Podivně znějící, ale v rámci tohoto anime neuvěřitelná podívána. A co když vůči dvěma drakům vystoupí celá armáda - tanky, řízené střely, protivzdušná obrana, útočné vrtulníky, co se stane potom?
Šína s Akirou hledaly odpovědi na to, kdo stál za tajemným útokem na Šíina otce (onen útok na stíhačku), nebo kdo je ten tajemný kluk ze začátku, a přitom se dostaly do střetu mezi Silami sebeobrany (JSDF) a několika draky. Ledacos tento boj zodpověděl a zároveň vyvstaly otazniky nové.
Bylo zřejmé, že armáda o dracích něco ví, někdo zase chce s jejich pomocí zničit stávající společenské zřízení a zřídit nový světový řád, jsou tu i tací, kteří své úmysly nedali najevo a prohloubili tak to dusivé tajemství. Ať tak či onak, snad kromě Šíny, měli s draky nějaké úmysly.
A když jsme u těch úmyslů. Nemohu nezmínit v jednu chvíli podivné až nelogické chování několika postav.
Sudó, kluk s chováním Vulkánce nejevící zájem o dívky a možná ani o moc, pozval Akiru společně se Šínou na malý výlet. Akira byla tehdy celá pryč z masakru, který vyvolal boj mezi JSDF a draky. Namísto, aby se nadále schovávala ve svém pokoji a skládala papírové jeřáby k uctění památky padlých, se rozjela s oním cizím klukem neznámo kam a najednou byly její trable ty tam. Stejně podivné se zachovala Šína, které by se jako by masakr a téměř ani to, že ji málem zemřel podobně otec, nijak nedotkly.
Aby toho nebylo málo, anime předvedlo i jiné faux pas. V desáté episodě se znenadání objeví nějaká Džun, držitelem draka. Bez vysvětlení a čistou náhodou (?!) se Šína dostala do rozepře mezi Džun a (ex)kamarádkou ohledně jednoho kluka. Nechápal jsem význam toho vystoupení ani jiný účel za tím vším. No, ale zakrátko jsem se to dozvěděl, a nejen odpověď na to, ale také na spojení mezi draky a obětováním lidského života.
Desátá episoda jakoby byla do příběhu vtlačena násilím, jen aby bylo divákovi něco sděleno, co stejně mohlo zůstat nezodpovězené, jako jiné otázky, kterých se nám ani na konci nedostalo odpovědi. V anime občas jednají postavy jakoby bez jasné příčiny, což je dáno chybějící vysvětlujícími lávkami mezi různými událostmi.
Žánr goro a pocitů úzkosti - Narutaru přitvrdilo v 11. episodě, ve které Sakura a Hiro byly šikanované svými spolužáky přičemž na ně byl kladen tlak i zvnějšku, z prostředí mimo školu. Dívky musely udržovat zdání normálnosti, jenže zevnitř je to zžíralo. Sakura se snažila dělat neviditelnou, a když se ji jeden z chlapců vyznal, byla z pouhé vděčnosti ochotna s ním souložit na ošetřovně (možná mírně vyvinutější než ostatní holky, přesto stále dvanáctiletá!).
Hiroko se tvářila nezdolně, čímž popouzela spolužačky ještě více k šikaně.
Spolknout žížalu? To byl jen začátek, co takhle strčit zkumavku do jejího panenského otvoru a udělat z ni ženu? I když se obě neznaly, spojovaly je dvě věci, Šína a šikana. To je přivedlo k prahu Šíina bytu, kde poznaly jak jsou si názorově podobné - je to chyba světa a vše by to mělo zmizet...
Obě děvčata se neskutečně psychicky trápila. Jako těžká deka padla na Narutaru dusivá atmosféra. A mělo se ještě přitížit.
Hiroko už ten tlak nezvládla a tehdy odhalila, že je taktéž držitelkou draka. Pološílená z věčného trápení se jeho prostřednictvím dopustila neskutečného masakru. Zabila nejen svého uzurpátorského otce ale také šikanózní spolužačky, s tím, že si pro hlavní agresorkyni schovala to nejlepší.
Ta oděna v sexy košilce seděla na svém starším bráchovi (už jen naznak vztahu, který mohli mít, mě šokoval), když v tom skrze zeď do místnosti prorazí démon. Máchnutím pracky oddělí hlavu muže od zbytku těla a následně se zaměří na roztřesenou holčičku. Démon ji chytí do spáru, ale okamžitě ji nezabijí, namísto toho si vychutnává její potupu. Dívka žadoní, ale to ji je k ničemu, zvláště, když za malý moment do její úst budou nacpány desítky červů. Ty holka pozře a okamžitě opět vydáví. Tvor následně přemění jeden ze svých ostrých prstů na něco ve tvaru zkumavky osazené na vrcholku háčkem drápu a strčí dívce do vagíny. "Umřu, já umřu. Omlouvám se," žadoní ze strachu o svůj ničemný život, což ji ale nezachrání.
Narutatru je v řadě asi tak čtvrté či páté anime, které mě velice překvapilo svým dospělým zpracováním. Zprvu vypadající jako určené pro děti školního věku, záhy se však změnilo v něco tajemnějšího. Gore agrese, kterou to vykazuje zejména ke konci, je fakt nechutná, což prohlubuje už tak dost negativní emoce, které z toho celé plynou.
Nutno podotknout, že smysl toho všeho jednání zůstává zčásti nezodpovězeno, stejně jako mnohé otazníky nad počínáním mnoha jiných postav. Konec je otevřený, což člověka nutí se obrátit na mangu, kde celý příběh pokračuje a završuje.