Hodnocení Haibane Renmei

Vskutku pěkné anime s povedeným světem, postavami i příběhem. Ze začátku to je lehčí pohádka, která se dá sledovat i dětskýma očima, ale postupně se divák a děj začínají zaměřovat na záhady v pozadí a hloubku či smysl všeho. Nedostaneme se na kloub každé záhadě, přesto jsem si z tohoto seriálu odnesl hodně. Nemusí se jednat o nejzajímavější nebo nejdojemnější návštěvu nebe či očistce, ale řekl bych, že je to ta nejjemnější a nejsladěnější jakou jsem viděl. Podle mě to stojí za shlédnutí.

Vcelku zajímavá myšlenka vložená do daného anime. Ze začátku jsem si nebyla jistá celou tou pochvalou, co jsem četla v komentářích, ale postupně se příběh vyvíjel už překvapivě lépe :) Akorát zůstalo pár otázek trochu nezodpovězených. Hudba průměrná a animace příjemná.

Skvělé anime pro ty co nedají dopustit na zajímavý hluboký příběh s trochou tajemna. Přirovnal bych anime na podobné tajemnosti jako anime Shinsekai Yori které oplývá stejně tak hlubokým a tajemným příběhem.

Haibane Renmei je zvláštnym anime. Na prvý pohľad to nevyzerá vôbec zaujímavo, aspoň čo sa podania týka. Lenže keď pri tom vydržíte a necháte prúdiť tú osobitú atmosféru, ktorú toto anime po niekoľkých epizódach ponúka, môže Vás to milo prekvapiť. Osobne nemám rada anime tohto typu, resp. nemám rada charaktery postáv, ktoré tu boli využívané. Musím sa priznať, že som nimi zo začiatku bola zhrozená a krútila som hlavou nad ďalšími stereotypmi, ktoré tu načrtli. Ako som však neskôr zistila, tie postavy sa rozvíjali a prekvapili ma svojim pokrokom, ktorý som tak nejak od nich nečakala. Skutočne nenávidím postavy typu Rakka alebo Hikari, ale musím uznať, že toto anime ich nejak dokázalo zaobaliť do znesiteľnej formy, ktorá bola prekvapivo zaujímavá a zo strikne "odpadových" postáv dokázala vykúzliť veľmi únosné a úprimne podané postavy. Väčšina ľudí bude od tohto kúsku očakávať asi nejaký kvalitný príbeh. No obávam sa, že príbeh je jedna z tých vecí, ktoré toto anime takmer nemá. Všetká pozornosť a dá sa povedať aj hodnota tohto seríálu sa vkladá do pocitov postáv a nejakého toho hľadania seba sama. Takže ak od tohto budete očakávať nejaké zaujímavé prerozprávanie príbehu, veľmi sa sklamete. Strohosť sveta a málo infomácií, ktoré takmer neponúkajú a radšej to zahalia do plášťa umelo vytvorenej nevedomosti a nedostatočných znalostí sveta nepôsobí záhadne, ale iba nedbanlivo a odbito. Všetko toto sa však v anime vynahrádza skúmaním psychiky postáv a rôznymi radosťami či problémami, ktoré takí šedokrídli musia prekonať počas svojho života. Nechcem tvrdiť, že je toto anime nejak výnimočné alebo prehnane zaujímavé, to nie. Ale myslím, že chápem, prečo ho valná väčšina ľudí hodnotí pozitívne. Nedá sa to moc popísať slovami, ale ako som sa už zmienila vyššie, osudy postáv a ich vyrovnávanie so situáciami sú na tomto kúsku najhodnotnejšie, pretože vytvoria skutočne jedinečnú atmosféru, ktorú môžete prežívať s nimi. Myslím, že veľkú zásluhu na tom má aj hudba, ktorej OST bolo skvelé. Nie je to žiadny skvost, ale skutočne dlho som nevidela žiadne anime, kde by tá hudba dokázala vytvoriť taký intenzívny efekt a dopomáhala by pri prežívaní deju s postavami a celkovom súcítení s nimi. Naozaj si myslím, že tá hudba mala nezanedbateľnú zásluhu na celkovej funkčnosti a zapôsobení anime na diváka. Osobne sa mi páči aj samotné OST a keď potrebujem niečo pokojné na odreagovanie, občas po ňom siahnem. Mimochodom, ani ending nebol na zahodenie. Kresba je tak nejak typická na roky 2001-2004, ale zaujať Vás môže napr. architektúra niekoľkých stavieb. Anímácia od Radixu je pre mňa úplne nová, pretože som zatiaľ nič od nich nevidela, ale páčila sa mi oveľa viac ako animácie Madhousu z roku 2002 (pre seriály). Možno mi trochu pripomínala štýl Bee Trainu, lenže s oveľa kvalitnejšou animáciou...Ok, dôležité je spomenúť aj to, že autorom predlohy a zároveň scenáristom tohto anime je Yoshitoshi ABe, od ktorého milujem jeho Serial Experimets Lain. Btw, Lain a Rakka mali veľkú podobnosť vo vytvorenom vizuále dizajnu. Inak sú tieto anime dramaticky odlišné. Jedno majú však spoločné, disponujú veľmi zaijímavým rozvojom postáv, ktorý je natoľko silným, že prekonáva medze nadradenosti rozprávania príbehu a uvoľnuje miesto skôr skúmaniu vnútra využitých postáv. Nakoniec dodám, že to nebolo také intenzívne a úžasné, ako to veľa ľudí vychvaľuje, ale malo to niečo nepopísateľné doseba a dokázalo to udržať moju pozornosť, čo sa predsa len ráta ako obrovské plus. 

Pokud toto není nebe, tak ať se do pekel propadnu, se mi chce. Neboť, kde jinde než v nebi se lze shledat s věcmi jako jsou křídla a svatozáře. Oproti Angel Beats, se kterým má Haibane Renmei několik prvků společných, Život se tu zdá mírumilovný a vcelku poklidný, ale není to jen klam?
Hned v druhé episodě poznáme, že šedokřídlí žijí na okraji společnosti, žijí z darů druhých a je jim zapovězeno několik věci, co obyčejným lidem ne. Lidí je však zdá se neustrkují, jen pro ně platí trochu jiná pravidla. V podstatě pro neznalé poměrů se zdá být tento svět lehce podivný a není divů, že většina z nás si bude klásti otázky o jeho fungování.
Otázky to však většinou budou nepodstatné, jen několik jich bude stát nakonec za zodpovězení a záhy jsem pochopil i proč. Celý příběh Šedokřídlých se mi zdal povědomý. Vzpomněl jsem si na knihu pojednávající o podobných věcech od světoznámého japonského spisovatele Haruki Murakamiho, „Konec světa a Hard-boiled Wonderland“. Na její stránkách se setkáváme s jedincem bez vzpomínek na minulost a vlastní identitu, krom toho i prostředí je dosti podobné - město obehnané vysokou zdí, ke které je zakázáno se přibližovat. S logikou v takovém světe příliš nepochodíte, tady vládnou jiná pravidla, taková jež jsou zbavena okovů naši upjatosti a to z jednoho prostého důvodu, nikdo si taková pravidla nepamatuje. Je to skutečně svět bez trápení, ráj na zemi, zda-li ale setrváte v takovém světe, kde heslo "sladká neznalost" má svůj smysl, je pouze na vás. Ale ať se rozhodnete jak chcete, nebojte se!
Za jednoduchým ztvárněním se skrývá hlubší smysl. Těžko se mi to popisuje, protože než o jasně definovatelnou myšlenku, jde jen o zdání něčeho zřejmého. Nebýt tohoto dejavu pocitu, být v kůži Rakky, možná by jsme se báli, ale nic takového jako strach neobjevujeme. Jsme jako opuštěné štěně, lehce nedůvěřivé, ale s vírou v konečnou dobrotu tohoto světa, hledajíc teplo domova, kde by se jej ujali.
Hudba a animace, oboje je průměrné sotva hodno návštěvy koncertní haly či kinosálu, by někdo řekl, ale to jen klam. Pohled na zeď obepínající město a jeho krajinu by mělo vyvolat úzkost, nic takové jsem však nepociťoval. Tento vnitřní svět jsem vnímal jako velice vzdušný, možná za to mohly rozlehlé louky poseté větrnými mlýny.
Stejně uklidňující, jako je vítr roztáčející lopatky mlýnů, je hudba. Skladba, zpěv i text jsou jednoduché, lehce zapamatovatelné a procítěné - dalo by se říci že skoro povahy kostelního chóru. Habane Renmai je od počátku do samotného konce minimalistické, komorní ve svém ztvárnění. Tato prostota zbavena všech aspektů velkých děl (epické scény, 3D efekty) není líbivá pro každého, ale osoby s hlubším procítěním jej dokáží kladně přijmout. To se odráží i na samotném závěru.
Rozloučení s blízkou osobou, jako v případě Ků, může být těžké a smutné. V čase vzlétnutí malé Ků jsem se musel podivovat nad vlastními pocity, přestože se na obrazovce neodehrávalo bůhví jaké drama, jsem pocítil empatii ze ztráty společně s Rakkou. (Docela zvláštní uronit slzu bez jasné příčiny...). Tento smutek však nepramenil ze ztráty blízké osoby, ale ze strachu z neznámá!
Jsou rozloučení, která taková nutně nemusí být, mohou být druhem přivítání. Milovaná osoba možná odešla, ale zároveň tak přišlo na svět něco nového. Pokud jsme měli tuto osobu hluboce rádi, jako semínko to bylo zasazeno do našeho srdce. Vzpomínky na ni toto semínko zalévají a kdykoliv tak dáme možnost tomu pocitu hluboce v nás zakořenit a stát se naší podstatou. Smrt v tomto případě nic neznamená, ona osoba stále žije dál a jednou se zaručeně opět shledáme. Vzpomínky na nejšťastnější chvíle...

Velmi originalni. Takovehle zpracovani jsem dlouho nevidel. Melo to sve vlastni tempo, nikam to nespechalo. A taky to nedavalo moc odpovedi co jsou sedokridli zac, kam jdou, a proc jsou tam. Pri sledovani mi nekdy hlavou probehlo anime Angel beats. Myslim si ze obe anime maji lehce neco spolecneho.V pozdejsich dilech kdy se tam vic zapojil ten jejich rad tak to bylo vice zajimave a poodhalovalo to rousku tajemna (ale jen trosku).

Hledani odpusteni, pomoci, vykoupeni. Sledovani tohoto anime ubehlo velmi rychle a hlavne opening a ending jsou zapamatovatelne melodie.

Toto anime je velice originální, nikde jsem neviděla anime o andělech (zatím). Hezké, takové oddychové =)

Mám rád díla, u kterých si může divák leccos domyslet a vymyslet si vlastní verzi pohledu na věc. Tenhle seriál splnil mé očekávání do puntíku a i když jsem si v některých recenzích četl, že je to celkem pomalé a vyloženě nudné, nemůžu souhlasit. Mě to chytilo od prvního dílu a než jsem stačil vydechnout stejně roztomile jako Rakka, byl už konec. Fakt, není nic lepšího než si to pustit tak hezky na večer, kdy už máte všechny povinnosti za sebou a chcete se u něčeho uvolnit a při usínání trochu nad něčím zapřemýšlet, není lepší možnosti než si pustit právě Šedokřídlé. Je to o hovně a zároveň o všem, je to krásně hudebně podkresleno a nutí to vyloženě k přemýšlení. Ale z mysli to jen tak nedostanu a Rakka s Reki mi prostě zůstanou asi na hodně dlouho otištěny jako sympaťačky nevídaných rozměrů ;)

Krásne síce krátke a no áno nie všetkým podtextom som porozumel. Tento seriál mi prišiel zvláštny. Nemal som silne nutkanie hneď zapnúť ďalší diel aby som vedel čo sa deje ďalej ale proste len tak z čírej radosti. Seriál sa nesie v silnom filozofickom duchu, či už jednotlivých dielov alebo hlavnej línie (alebo ako to nazvať). No ale i tak nepôsobí nejak ťažko a všetko ide v kludnom duchu (kludnejšie to je snáď len v tibetskom kláštore mimo spárov Číny :) ). A v tomto duchu sa nesie aj hudobný doprovod. No už ma nenapáda nič viac a spoilovať nechcem. 9/10 (miestami bi to nejaké vzrúšo bodlo).

No prostě mi to nesedlo. Všechno je to takové srdečné a přesto šedivé ve stejný okamžik. A ty všudypřítomné náboženské odkazy to pro mě nijak nezlepšily.

takové odpočinkové. Někomu to může připadat nidné někomu jen tak t¨kapku svěží no každý si v tom najde něco své proto 8/10.

Po shlédnutí mi podivně buší srdce. Jenomže co znamená být "Haibane renmei"? Alespoň pár odpovědí, nebo náznaků, by neuškodilo. Je to velmi pomalý, téměř uspávací anime. Doopravdy mě začalo bavit až u pátého dílu, předtím jsem si říkala, co na tom ty lidi proboha vidí. Nyní už to svým způsobem chápu. Koukni se a třeba to taky pochopíš.