I když začátek trochu vázl a působil těžce než se v tom člověk vyznal, Setnou Yousei Yukikaze se ukázalo jako propracované sci-fi military, které se může pyšnit dobrým příběhem a ještě lepším vizuálním zpracováním.
Mimozemšťané, JAM, nejsou jen agresory, ale i velice vynalézavým druhem. Jejich taktika boje proti lidské invazi na Fairy je na první pohled chladná, nicméně geniální a na první pohled nečekaná - bojovat proti dokonalým pozemským strojům vede celou válku do patové situace, jednoduší je přenést válku na stranu nepřítele a bojovat s jeho nejslabší částí, se samotnými lidmi. To jak se později ukázalo zase tak jednoduché nebylo a útok mimozemšťanů sledoval jiné cíle než ty pozemské.
Rei s Yukikaze mi trochu připomínali film "Stealth, přísně tajné", i když jen rámcově. V hlubším pojetí to bylo něco, co jsem zcela nedokázal ocenit. Bylo to z důvodu Reiovy málomluvnosti, takže jinak než jen jako vynikajícího pilota jsem jej vidět ani nemohl. Jeho pouto s umělou inteligencí Yukikaze a volnost, kterou mu dávalo létání, bylo něco pro obyčejného smrtelníka nedosažitelné.
Kde končila má fascinace příběhem, začínala fascinace vizuálním zpracováním. Yukikaze a další stroje pozemské frakce byly elegantní a velice sexy. Manévrovací schopnosti byly neskutečné, dogfighty byly neskutečný, a přesto to všechno působilo tak přirozeně. Nemyslím si, že by byly tyto stíhačky zcela mimo naše možnosti.
Sentou Yousei Yukikaze je ukazuje přesně ty scény, které tolik miluji na filmech o mimozemské invazi, a kterých je tolik málo - stíhačky v jejich přirozeném prostředí a v hlavní roli. I přes hi-tech prostředí bylo mnohé z ukázaného, jako technické zázemí, testování palubních systémů a komunikace, velice reálné. Anime pro fanoušky Dne nezávislosti jako stvořené. (9/10)